Obrázek nenalezen
Úvodní strana > O městě > QR

Kostel Nalezení sv. Kříže

Kostel Nalezení sv. Kříže

Kostel nalezení sv. kříže byl postaven italskými architekty na základech starší svatyně sv. Kateřiny. Stavba byla dokončena v roce 1551. Vzhledem k několika přestavbám je kostel směsicí různých slohů. Z vnitřního vybavení je nejznámější a nejcennější monumentální pohřební kaple s rodinnou hrobkou Redernů z roku 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Náhrobek Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu byl postaven mezi léty 1605–1610 G.Heinrichem z Amsterodamu a je překrásnou ukázkou vratislavského manýrismu. 

Původní kostel, zasvěcený sv. Kateřině, byl poprvé zmiňovaný v roce 1316 a nacházel se na místě dnešního kostela. Vlastivědná literatura mluví o původní kapli zasvěcené sv. Barboře, která se nacházela na místě dnešní sakristie. Její vznik připadal na přelom 13. a 14. století, do éry prvních Bibrštejnů. Nejstarším dochovaným prvkem je spodní část mohutné hranolové věže na opačné straně kněžiště. O podobě původní zdi a jejímu dnešnímu trojlodí chybí doklady. Existují však doklady o pozdě gotické obnově kostela po husitském nájezdu roku 1432, zakončené znovuvysvěcením roku 1498, který provedl biskup Johann von Salhausen, který kostelu daroval několik svatých ostatků.

V letech 1501 – 1555 bylo postaveno síňové trojlodí italskými staviteli z Milána, kteří se přizpůsobili místní gotické tradici. V roce 1551 po smrti Kryštofa V. z Bibrštejnu vypřel p omeči rod Biberštejnů a -dochází ke změně majitelů panství. V letech 1605 – 1610 byla k severovýchodní straně presbytáře přistavěna pohřební kaple šlechtického rodu Redernů, která byla v závěru století vybavena dosud zachovalým mausoleem Melchiora von Redern, jeho manželky Kateřiny, rozené von Schlick a jejich syna Kryštofa. Náklady na stavbu mauzolea činily 36 960 říšských tolarů,

V roce 1624 byla frýdlantská farnost povýšena na děkanství. Kostel se po dosazení nového děkana opět stal katolickým a získal dnešní zasvěcení Nalezení sv. Kříže. Po skončení třicetileté války byl barokně upraven.

V letech 1782 – 1783 byla rozšířena okna, byla přemístěna kazatelna a byl zvětšen i počet lavic. Byla upravena panská oratoř, která byla opatřena znakem Clam-Gallasů a Šporků. Ze skláren ve Sloupu v Čechách bylo pořízeno 10 lustrů. V roce 1787 byly instalovány věžní hodiny.

V roce 1855 byly pořízeny bleskosvody a na počátku šedesátých let 19. století došlo k výměně střešní krytiny, okapů a na pozlacení makovic.

Dne 8. května 1945 byl kostel poškozen, při sovětském náletu na Frýdlant, leteckou pumou. Kostel byl v zápětí hned opravován. K rekonstrukci jihozápadního nároží došlo roku 1946. V období komunistické totality nebyly prováděny větší opravy a tak byly vlhkem těžce postiženy omítky, podlahy a spodní části tribun (galerií).

V roce 1999 začaly rozsáhlé restaurační práce pod vedením malíře Jaroslava Patočky z Liberce. Od počátku 21. století byla provedena celková výměna původní střešní krytiny za měděné střešní pláty, vyčištění půdních prostor, byl zrestaurován nástěnný obraz za hlavním oltářem. Restaurační práce stále pokračují.


Kostel Nalezení sv. Kříže

Interiér

Interiér

 
Interiér

Interiér

 
Kostel Nalezení sv. Kříže

Kostel Nalezení sv. Kříže

 
Kostel Nalezení sv. Kříže

Kostel Nalezení sv. Kříže

 
Mauzoleum

Mauzoleum

 
Interiér

Interiér

 
Kostel Nalezení Svatého Kříže,muzeum

Kostel Nalezení Svatého Kříže,muzeum

 
 
Vytvořeno 19.1.2021 9:12:31 | přečteno 179x | jana.mrnavkova