Enjoy Frýdlant

Dne 25. října 1889 vznikl německý „Okrašlovací a zvelebovací spolek pro město Frýdlant“. Ten si dal za jeden ze svých úkolů zbudovat rozhlednu. K její stavbě vybrali členové spolku čedičový vrchol Frýdlantské výšiny (dříve Ressellerg, 399 m. n. m.), nacházející se severně od města. Na něm vybudovali a 6. července 1890 zpřístupnili dřevěnou trámovou opláštěnou rozhlednu o výšce 14 metrů. Říkalo se ji Dresslerova výšina a to podle Antona Dresslera, člena Spolku, jenž se osobně i finančně o vystavění rozhledny zasloužil. Tvůrcem vyhlídkové věže byl místní truhlář Josef Haupt, který se stal později předsedou Spolku. U rozhledny přes léto fungovalo jednoduché pohostinství.

Na jaře roku 1905 musela být rozhledna pro svou zchátralost stržena, protože nevydržela odolávat zdejším klimatickým podmínkám. Hned další rok se započala stavba nové rozhledny. 17. května 1906 došlo k položení základního kamene pro rozhlednu stavěnou na žulových základech a postavěnou z červených, dvakrát pálených cihel, podle projektu frýdlantského stavitele Rudolfa Hampla. Její stavbu prováděla společnost Appel & Hampel. Náklady na vybudování věže byly 9000 korun. V dubnu dalšího roku proběhlo zpřístupnění rozhledny, během kterého se otevřela i blízká restaurace s dřevěnou verandou.

Místu se na počest donátora rozhledny až do druhé světové války říkalo Dresslerova výšina. Postupně se frýdlantský okrašlovací spolek dostával do hospodářských těžkostí, které vedly k dražbě, během níž rozhlednu získal Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory.

Po druhé světové válce věž chátrala, ale stále zůstávala v provozu. Pohostinství u věže zůstalo od války uzavřené. Během padesátých let 20. století okolí rozhledny ožívalo při květnových slavnostech, kdy zde na svažité louce vzniklo divadlo v přírodě, betonový taneční parket (tančilo se na něm i při lampionovém osvětlení), dále stánky a houpačky pro děti. Také zde vznikl pionýrský tábor a správa rozhledny připadla Městskému domu pionýrů a mládeže. Touto dobou se vrch kolem rozhledny začal zalesňovat.

Od roku 1958 byla rozhledna opět uzavřena, protože začala sloužit jako převaděč televizního vysílání a ve zděné části rozhledny fungovalo zařízení pro navigaci dopravních letadel letících směrem na Varšavu, Stockholm nebo Moskvu. Tak tomu bylo až do podzimu 1979, kdy se telekomunikační systémy přestěhovaly na rovnou kovovou věž zbudovanou poblíž rozhledny.

Během roku 1980 předalo město rozhlednu i s blízkým okolím tělovýchovné jednotě (TJ) Slovan Frýdlant a jejímu turistickému odboru. Ten sice původně s ohledem na technický stav věže uvažoval o jejím odstřelu, nakonec ale zvolil zachování vyhlídkové věže a provedl generální rekonstrukci stavby, na níž se podíleli členové odboru turistiky, kteří odpracovali 2500 brigádnických hodin, spolu s pracovníky Stavokombinátu. Otevření rozhledny a přilehlého areálu po provedené obnově se uskutečnilo 6. listopadu 1982.

V roce 1992 se frýdlantský odbor Klubu českých turistů (KČT) zaregistroval jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a s tělovýchovnou jednotou Slovan Frýdlant uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu areálu U rozhledny. Provoz rozhledny tak od té doby zajišťuje frýdlantský Klub turistů. Během léta roku 2000 proběhla rekonstrukce objektu, a v průběhu roku 2014 se objevily plány na její zvýšení, aby umožňovala rozhled přes současnou vzrostlou vegetaci. Tyto plány ovšem zamítli památkáři a věž se tak zvyšovat nebude.