Enjoy Frýdlant

Dne 28. října roku 1968, na Den vzniku samostatného československého státu (1918) proběhlo v městském parku ve Frýdlantu slavnostní sázení lípy svobody, kterého se ujali skauti a skautky ze Skautského střediska ve Frýdlantě.

Výstavný rodinný dům si nechal postavit frýdlantský advokát židovského původu Samuel Glück. Plány uložené ve stavebním archivu jsou sice podepsány místním stavitelem Rudolfem Hampelem (1867-1935), nicméně na základě formální analýzy je více než pravděpodobné, že skutečným autorem projektu byl Rudolf Bitzan.

Kostel nalezení sv. kříže byl postaven italskými architekty na základech starší svatyně sv. Kateřiny. Stavba byla dokončena v roce 1551. Vzhledem k několika přestavbám je kostel směsicí různých slohů. Z vnitřního vybavení je nejznámější a nejcennější monumentální pohřební kaple s rodinnou hrobkou Redernů z roku 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Náhrobek Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu byl postaven mezi léty 1605–1610 G.Heinrichem z Amsterodamu a je překrásnou ukázkou vratislavského manýrismu. 

Na žulovém základu stojí věž vysoká 20,8m s ochozem, který se nachází ve výšce 18,6m. Ke vchodu rozhledny vede 5 schodů, uvnitř rozhledny bylo vybudováno točité schodiště s 52 schody, které vede k balkonu, který však není přístupný, od něho pak vede dalších 48 schodů až k vyhlídkovému ochozu.

Objekt je nad úrovní terénu renesanční novostavbou někde z konce 16.století. Sklepy pod bodovou jsou středověké, patřily patrně ještě roubenému stavení, které s největší pravděpodobnosti nepředstupovalo do náměstí. Dům byl výrazně klasicistně přestavěn po požáru města roku 1797. V roce 1940 byla do podkroví vestavěna obytná jednotka

Zámecký park započal svou historii teprve v 18. století a v první polovině 19. století. Hradní vrch byl ještě na počátku 18. století holý. Podle starších vyobrazení je patrné, že bezprostřední plochy kolem zámku nebývaly upravené a pásly se tu ovce. S velkorysým plánem adaptací a zvelebení celého zámeckého okolí přistoupil až Kristián Kryštof Clam - Gallas, ale hlavní zásluha patří jeho synovi Eduardovi.

Městské hradby pro mnoho měst představovaly důležitý opevňovací prvek, umožňující uzavření a ochranu městského prostoru. Naše hradby jsou zděné, téměř kruhového obrysu, vystavěny z místního čediče, polygonálně opracovaného, v síle kolem 1m. Hradby byly původně omítnuty a zpevněny kamennými věžemi třemi věžovitými branami. Hranolové věže původně převyšovaly hradbu a byly na městské straně otevřené. Městské hradby s příkopem jsou připomínány již v urbáři k roku 1381, ale podle místní tradice byly hradby vystavěny již v roce 1304. Od roku 1571 byly hradby rekonstruovány, v letech 1599-1602 pod vedením mistra Marxe Vlacha ( Spazia). Hradby byly udržovány do roku 1774, kdy po požáru města byly z části rozprodány, z části strženy a příkopy byly zasypány.

Mariánský sloup se nachází ve středu Kostelního náměstí, v bezprostřední blízkosti kostela Nalezení sv. Kříže, v centrální části Městské památkové zóny Frýdlant.

Trvalou připomínkou prvních Valdštejnských slavností a oslavy 300. výročí zavraždění Albrechta z Valdštejna se stala bronzová socha vévody. Právě při této příležitosti se konalo odhalení sochy 1. července 1934.

Evangelický kostel postavený v letech 1902–1903 dle návrhu bonnského architekta Julia Rolffse (1879–1946) frýdlantskou stavební firmou Appelt a Hampel za finančního přispění Jednoty Adolfa Gustava je od roku 1945 sídlem Církve československé husitské.