Nejrozsáhlejší komplex v severních Čechách. Spojuje středověký hrad a renesanční zámek.
Hrad byl vybudován v polovině 13. století, kolem věže Indiky, která sloužila jako ukazatel na stezce vedoucí přes město. Je vystavěn na čedičové skále, proto nemohl být rozšiřován. A tak vládnoucí rod Redernů, vystavěl u hradu ještě zámek a kapli. Dostavby zámku pak byly dokončeny až za vlády Clam-Gallasů, kdy došlo k velké přestavbě nového, tzv. kastelánského křídla. Původně byl vystavěn jako gotický, v 16. století proběhly jeho první přestavby v renesančním slohu. Interiéru dominuje rozlehlý rytířský sál, který slouží jako portrétní galerie rodu Gallasů a prvních Clam-Gallasů. Prvně tento sál byl již v roce 1801 zpřístupněn veřejnosti a hrad se tak stal nejstarším hradním muzeem v celé střední Evropě.
Ve druhém patře hradu je umístěna zbrojnice s řadou exponátů představující chladné i palné zbraně, evropské, asijské i africké. Zajímavostí je také rozsáhlá sbírka dýmek a hradní knihovna, která je veřejnosti zpřístupňovaná jen při výjimečných příležitostech. Součástí hradu je věž Indika, sahá do výše 49 metrů.
Další součástí komplexu je zámecká kaple, která je s hradem propojena tzv. prampouchem, zděným obloukem. Ten díky své mohutnosti tvoří samostatnou prosvětlenou chodbu mezi budovami. Kaple byla vystavěna v letech 1598 až 1602. Interiéru kaple vévodí dva hlavní oltáře, z nichž jeden je protestantský a druhý katolický.
Na zámeckou kapli navazuje renesanční zámecké křídlo. Exteriér této zámecké části zdobí renesanční sgrafita. Interiér renesančního zámku je rozdělen na dámské patro s Královskou chodbou a pánské patro s reprezentačními prostory. V přízemí zámku je velká zámecká kuchyně s rozsáhlou sbírkou měděného nádobí. Kuchyně je dodnes funkční a při zvláštních příležitostech se zde návštěvník může ohřát i ochutnat něco dobrého přímo z pece.
Poslední částí rozsáhlého komplexu je nové, tzv. kastelánské křídlo. V interiéru tohoto křídla je umístěna obrazová galerie s významnými pracemi českých i zahraničních malířů. Jsou tu obrazy Karla Škréty, Václava Vavřince Reinera i Petra Brandla. Zajímavostí interiéru je také bohaté vybavení dětského pokojíčku.
Hrad a zámek je opředen mnoha pověstmi, které se v podzámčí vyprávějí dodnes. Se zámkem jsou spojeny pověsti o Kateřině z Redernu, o jejím manželi Melchiorovi, Bedřichu z Biebersteina, ale také pověst o čertovi, který prohrál v kartách a proto musel zorat skálu pod hradem. Od té doby má podle pověsti skála tvar po zorání, o čemž se může návštěvník přesvědčit i dnes. Hrad totiž stojí na mohutné čedičové skále typické svou sloupcovitou odlučností.
Mapa
Frýdlant